Detail záznamu

Základní informace
I.
Kód svahové deformace
PATO_0065
II.
Název svahové deformace podle typologie (XI. )
osyp, osyp
III.
Číslo mapového listu
03-42-21
IV.
Obec, katastr
Prosečné/579602 , KÚ: Prosečné/733261
V.
Lokalizace

[orientační zákres] ve svahu nad nivou řeky Malé Labe v obci Prosečné, 305 m sz. od koty 405,3 m
VI.
Autor a instituce
Baldík Vít, ČGS,Tomanová/Petrová Pavla, ČGS
VII.
Datum rekognoskace
První evidence: 15.05.2024
Aktuální evidence:
VIII.
Datum vzniku
IX.
Záznam
N
Typologie svahové deformace
X.
Rozsah svahové deformace
samostatná
XI.
Typ (typy) svahové deformace
řícení,
řícení - sesypávání - přemisťování drobných úlomků poloskalních hornin až zemin kutálením a válením po svahu,
řícení - opadávání - náhlé přemístění úlomků skalních hornin volným pádem, poté válením a posouváním po svahu
Morfometrie výsledného tvaru
XIV.
Délka [m]
20
XV.
Šířka [m]
67
XVI.
Výška odlučné stěny [m]
XVII.
Plocha [m2 ]
933.0
XVIII.
Generelní sklon svahu [°]
-
XIX.
Hloubka porušení
Příčiny svahového pohybu
XIIa.
Podmínky svahových pohybů
geologická jednotka
geologické poměry
skalní podloží - poloskalní až skalní horniny s různou mírou strukturní predispozice
geomorfologické členění
geomorfologické poměry
hydrogeologické poměry
klimatické poměry
XIIa.
Faktory svahových pohybů
změna obsahu vody,
extrémní srážková anomálie,
činnost mrazu,
vliv kořenového systému
Vedlejší kritéria
XIII.
Tvar (půdorys) svahové deformace)
frontální
Morfologická forma
zřetelná (čerstvá)
Stupeň aktivity
aktivní
Vývojové stádium
pokročilé (rozvinuté)
Geneze
přirozený (samovolný)
Směr narůstání pohybu
Relativní stáří
recentní
Nebezpečnost (hazard)
XX.
Riziko opakování jevu
XXI.
Využití území
-
XXII.
Ohrožené objekty
obytné budovy a objekty občanského sektoru
XXIII.
Postižené objekty
XXIV.
Sanační opatření
XXV.
Stupeň nebezpečí
Kategorie III.(C) červená
Popis svahové deformace
XXVI.
Popis svahové defomace
Z regionálně-geologického hlediska leží zájmová lokalita v jednotce podkrkonošské pánve a je tvořena permskými hnědočervenými aleuropelity s podřízenými vložkami pestrobarevných slínovců s polohami vápenců prosečenského souvrství stáří svrchní autun. Mocnosti jednotlivých vrstev se pohybují v řádech centimetrů až decimetrů u méně zpevněných litotypů (většinou prachovců), ve spodních partiích posuzovaného profilu se vyskytují mocnější (až cca 60 cm) lavice jemnozrnných pískovců a spodní část svahu je budována masivními pís-kovci. Vrstevnatost se velmi mírně uklání k západu. Hornina se poměrně dobře odděluje podél ploch vrstevnatosti. Hustota těchto diskontinuit paralelních s vrstevnatostí je vyšší u jemnozrnných litotypů. Lze předpokládat, že deformační zóna zlomu v údolí Malého Labe nezasahuje do posuzovaného svahu a neovlivňuje tedy stabilitu posuzované skalní stěny. Posuzovaný svah a skalní stěny byly v době rekognoskace suché a lze obecně očekávat, že jsou ve viditelné nadzemní části nezvodněné, pouze v období intenzivních srážek může dojít k infiltraci vody do rozevřených diskontinuit horninového masivu ve výchozech, kde voda v diskontinuitách působí nepříznivě na stabilitu hydrostatickým tlakem. Stejně tak do puklin pronikají kořeny rostlin, které tyto pukliny zvětšují a rozevírají. V zimních měsících může být voda v masivu zadržena déle, když dojde k jejímu zmrznutí v diskontinuitách. Jedná se o velmi nepříznivý jev pro stabilitu skalních stěn. Během terénní rekognoskace docházelo průběžně k častému opadávání drobných úlomků. Deformace skalního masivu je dána třemi hlavními systémy diskontinuit, které předurčují destičkovitou až blokovou odlučnost. Dominantním systémem diskontinuit je tzv. vrstevní kliváž, pro stabilitu skalní stěny jsou zásadní vrstevní kliváž a v-z. pukliny systému P1. Svah se skalními stěnami na předmětném území lze označit jako nestabilní a významně rozrušený. Ke skalnímu řícení a opadávání dochází průběžně v závislosti na přírodních podmínkách. Pokud by došlo k masivnějšímu odloučení skalního bloku o velkém objemu, je potenciálně ohrožena komunikace.
XXVII.
Fotodokumentace
XXVIII.
Poznámky, doporučení
Pro další využití lokality je nutné skalní svah sanovat. ČGS doporučuje vzhledem k výskytu aktivní svahové nestability v dané lokalitě provést podrobný inženýrskogeologický průzkum pro zajištění stability svahu a návrh případné sanace. Sanační práce by měly spočívat především v postupném odstranění nestabilních skalních bloků. Až po celkovém očištění svahu lze rozhodnout o nutnosti případných dalších sanačních kroků. Vhodnost odsunout rozhodnutí o uplatnění následných případných způsobů sanace až po fázi očištění a stržení nestabilních bloků, jako je např. zasíťování a kotvení, vychází z faktu, že po očištění bude skalní masiv oproti současnosti lépe odkryt a budou tedy více zřejmé znaky nestabilit, včetně těch, které mohou být před očištěním zakryty.
Datum aktualizace záznamu: 12.08.2024 15:53