Radioaktivni prameny v Praze-Cimicich

Groundwater inflows showing notable natural radioactivity have been found at the northern end of the Holešovice cable tunnel close to the Čimice Grove. This groundwater originates from the Barrandian Neoproterozoic slates of the Blovice accretionary complex, Belt I (Šárka-Zbiroh Belt) at depths approximately 100 meters below the surface, occurring along 50 meter profile of the cable tunnel. Water springs are dispersed in the spring area, with the total discharge of 2 L/s. Groundwater is cold (T ~ 11.1 – 12.3 °C), neutral (pH ~ 6 – 7.48), suboxic to oxic (Eh (ORPH) ~ 177 up to 418 mV), of a hydrochemical type Ca-Mg-HCO3, total mineralization being around 702 mg/L. Radon activity (222Rn) varies between 415 and 1195 Bq/L and radium activity (226Ra) ranges between 0.18 and 5.3 Bq/L. Activities of Rn and Ra are relatively high. Currently, this is the most radioactive water within Prague agglomeration. This water is relatively aggressive as well, causing damage to the concrete lining of the cable tunnel and also allowing formation of calcite precipitates with an increased radium (226Ra) activity.

References

Ackerman, L. – Pašava, J. – Šípková, A. – Martínková, E. – Haluzová, E. – Rodovská, Z. – Chrastný, V. (2019): Cooper, zinc, chromium and osmium isotopic composition of the Teplá-Barrandien unit black shales and implication for the composition and oxygenation of the Neoproterozoic-Cambrian ocean. – Chem. Geol. 521, 59–75.

Bečková, V. (2013a): Protokol o zkoušce č. 93/2013. – 2 str. MS SÚRO. Praha.

Bečková, V. (2013b): Protokol o zkoušce č. 201/2013. – 2 str. MS SÚRO. Praha.

Drozd, K. (1980): Zpráva o technických postupech z hlediska snížení přítoků do kabelového tunelu v Praze-Holešovicích. Stavební geologie, n. p., Praha. – 7 str. MS Čes. geol. služba. Praha. (P 030660)

Habrnál, L. (1976): IG průzkum pro kabelovou trasu Holešovice– Čimice. 154. PÚDIS, 3-0898-0010-06. – MS Čes. geol. služba. Praha. (P025257)

Hajná, J. – Dörr, W. – Kachlík, V. – Sláma, J. (2018): New constraints from detrital zircon ages on prolonge, multiphase transition from the Cadomian accretionary orogen to a passive margin of Gondwana. – Precambr. Res. 317, 159–173.

Hajná, J. – Žák, J. – Ackermann, L. – Svojtka, M. – Pašava, J. (2019): A giant late Precambrian chert-bearing olistostrome discovered in the Bohemian Massif: A record of Ocean Plate Stratigraphy (OPS) disrupted by mass-wasting along an outer trench slope. – Gondwana Res. 74, 173–188.

Hajná, J. – Žák, J. – Kachlík, V. (2011): Structure and stratigraphy of the Teplá-Barrandian Neoproterozoic, Bohemian Massif: A new plate-tectonic reinterpretation. – Gondwana Res. 19, 2, 495–508.

Kaprasová, E. (1983): Vliv podzemních tunelových staveb na hydrogeologické poměry území velké Prahy. – 153 str. MS kandi- dát. disert. práce, PřF UK, Ústř. úst. geol. Praha. (P000102/1983)

Kučera, R. – Račanský, J. – Kramář, L. – Brůček, P. – Hešnaur, L. – Skála, Z. (2019): 70 let od zahájení těžby uranu na Příbramsku. – 216 str. DIAMO, s. p., SUL Příbram, GRASPO CZ, a. s. Zlín.

Láznička, P. (1963): Mineralogické výskyty měděných rud v algonkiu na sever od Prahy. – Čas Mineral. Geol. 8, 1, 87–89.

Lustik, A. (2021): Radiohydrogeochemická charakteristika a geologická pozice vývěrů vod v kabelovém tunelu Holešovice– Čimice. – 32 str. MS bakal. práce, PřF UK. Praha.

Malá, H. (2013): Protokol o zkoušce č. 44/2013: Měření obsahu přírodních radionuklidů. – 3 str. MS SÚRO. Praha.

Mrázek, P. – Pouba, Z. (1995): Metallogenesis. In: Dallmeyer, R. D. – Franke, W. – Weber, K., ed.: Pre-Permian Geology of Central and Eastern Europe, 411–414. – Springer-Verlag. Berlin, Heidelberg.

Neznal, M. (2013): Dokumentace pro uvádění radionuklidů do životního prostředí – vypouštění odpadní vody z kabelového tunelu Holešovice do Vltavy. – 8 str., 4 příl. MS RADON, v. o. s. Praha.

Pašava, J. – Sulovský, P. – Kovalová, M. (1993): Geochemistry and mineralogy of proterozoic metal-rich black shales from the Bohemian massif, Czech Republic, with a description of possible new molybden selenide and telluride phases. – Can. Min. 31, 745–754.

Škábová, M. – Rovenská-Navrátilová, K. (nedatováno): Závěrečná zpráva za 2. etapu měření radioaktivity na pracovišti Kabelový tunel Holešovice. – 6 str. MS SÚRO. Praha.

Velebil, D. – Dolníček, Z. (2018): Tetraedrit z Únětic – Holého vrchu u Prahy jako zdroj mědi supergenní mineralizace s azuritem a malachitem v proterozoických břidlicích. – Bull. Mineral. Petrol. 26, 1, 37–42.